BAŽANTKA VYTRVALÁ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Mercurialis perennis
• Slovenský název: Bažanka trváca
• Ostatní názvy: bažánka, Merkurova bylina, švestka, tlustý Jan
• Rozšíření: rozšířena v západní a střední Evropě, ojediněle v Pobaltí, Bělorusku a Rumunsku, u nás hojně od nížin po podhůří, v bučinách, lužních lesích a houštinách poblíž řek, upřednostňuje půdy slabě kyselé a bohaté na živiny
• Léčivé látky: methylamin, trimethylamin, hermidin, trochu silice, saponiny, glykosidy, třísloviny, cukry a zřejmě i ještě blíže neprozkoumané alkaloidy
• Využití:projímadlo diuretikum, na spáleniny a otevřené rány, při otocích a hnisavých ranách
BAŽANTKA VYTRVALÁ - POPIS ROSTLINY:
Bažantka je vytrvalá, dvoudomá bylina s přímou lodyhou. Listy jsou kumulovány v horní polovině lodyhy, mají vejčitý, tupě zubatý. Samčí květy jsou uspořádány v klasnatá květenství. Květy bažantky jsou drobné, žlutozelené, bez korunních lístků. Kvete na pomezí května až června.
V ČR roste bažantka roztroušeně, pouze ve vyšších polohách vzácně. Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na západě po Irsko a Skotsko, na jihu převážně jen po severní část Středozemí (sever Španělska, Itálie, část Balkánského poloostrova), na východě po Kavkaz, izolovaně roste na severu Afriky, druhotně v Austrálii.
Již žádné trápení s močovými cestami
BAŽANTKA VYTRVALÁ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
Bažantka vytrvalá byla užívána zejména v minulosti, dnes je již převážně považována za zastaralou a také nebezpečnou. Sbírala se kvetoucí nať a to zejména jako prostředek projímavý a močopudný, zevně se pak užívala na špatně se hojící či hnisající rány a na spáleniny. Vzhledem k razantním až toxickým účinkům se však nikdy bažanka nesmí užívat dlouhodobě.
„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne."
