ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Centaurium erythraea
• Slovenský název: Zeměžlč menšia
• Ostatní názvy: tisícizlaté koření, cintorie, kyřice, chlístník, hořká bylina
• Rozšíření: na sušších stanovištích, na loukách, kamenitých travnatých stráních, podél křovin, na travnatých kopcích, pasekách, někdy i na polích, mezích
• Léčivé látky: glykosidní hořčiny, pryskyřice, glykosid gentiopicrosid, cukr, kaučuk, éterické oleje, mastné kyseliny, amid kyseliny nikotinové, flavonoidy, magnesiumlaktát, vosk a silice
• Využití: zvyšuje chuť k jídlu, podporuje trávení, peristaltiku a vylučovací činnost trávicího ústrojí, posilňující prostředek při těžkých onemocněních, chronické atrofické gastritidě, při kožních vyrážkách a špatně se hojících ranách
ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ - POPIS ROSTLINY:
Zeměžluč je jednoletá až dvouletá rostlina, která dorůstá výšky až 50 cm. Má přímou, čtyřhrannou, lysou lodyhu, která se vidličnatě větví v horní části rostliny. Spodní listy jsou obvejčité a vytváří přízemní růžici. Lodyžní listy jsou přisedlé, vstřícné, podlouhle vejčité až kopinaté a celokrajné. Má květy starorůžové barvy, které tvoří okolíky. Květy jsou pětičetné, trubkovité s pravidelnou srostoplátečnou korunou. Kvete od července do září. Roste na pasekách, mýtinách, lesních loukách, na mezích, v úhorech, na vřesovištích, travnatých lesních cestách a slunných stráních. Rostlina je citlivá na čistotu půdy, proto poslední dobou pomalu ubývá, také díky nešetrnému sběru, kdy je často vytrhávána i s mělkými kořeny.
Pro zdravé trávení - pro pevné zdraví
V ČR roste roztroušeně, nejvíce v teplých oblastech nížin a pahorkatin, zřídka nebo chybí v chladnějších oblastech. Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na východě po střed evropské části Ruska, dále na Kavkazu, v Íránu, na severozápadě Afriky, na Azorských ostrovech, druhotně v Severní Americe.
ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
Díky vysokému obsahu jinak neškodných hořčin, které dráždí chuťové orgány a povzbuzují vylučování trávících šťáv, se zeměžluč lékařská používá k přípravě čajových směsí nebo nálevů při nechutenství, žaludečních potížích a na snížení kyselosti žaludečních šťáv.
Někdy se zeměžluč lékařská uplatňuje jako pomocný lék při cukrovce, neboť hořčiny v ní obsažené urychlují trávení. Jako prostředek pro povzbuzení chuti ji lze využít i při celkové slabosti a v období rekonvalescence. Značné využití má i při výrobě řady žaludečních likérů a medicinálních vín.
Zeměžluč podporuje tvorbu trávicích šťáv a snižuje jejich kyselost, celkově zlepšuje trávení, uplatní se i při chorobách žlučníku a žlučových cest, pomáhá při nechutenství, různých žaludečních potížích apod., osvědčila se i jako celkově tonizující droga, zejména pak u starších lidí.
ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Sbíráme kvetoucí nať s listy během července až srpna, nejlépe na počátku květu. Nať odstříháváme asi 5 cm nad zemí a dáváme pozor, abychom rostlinu nevytrhli i s kořeny, které jsou poměrně mělké. Nať sušíme ve vzdušné a suché místnosti ve vrstvách do 10 cm na sušících platech nebo zavěšenou ve svazcích na šňůře. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 45°C. Správně usušená rostlina má světlezelenou barvu a růžové květy, je bez pachu se silně hořkou chutí. Skladujeme ji ve vzduchotěsných skleněných nádobách.
"Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král."
Arthur Schopenhauer
