BYLINKY

ČERNÝ RYBÍZ

ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:

ČERNÝ RYBÍZ - POPIS ROSTLINY: 

Rybíz je vytrvalý keř, vysoký asi 1,5 metru. Větévky jsou zpočátku světlé chlupaté, později červenohnědé. Na větévkách vyrůstají ve střídavém postavení 3 – 5 laločnaté listy s hrubě pilovitým okrajem. Květy jsou zvonkovité, žlutozelené a uspořádané v hroznech. Rybíz kvete v dubnu a v květnu. Plodem jsou kulovité, černé bobule v hroznech. Celá rostlina má nepříjemnou vůni.
Listy obsahují zejména flavonoidy, třísloviny, vitamín C a malé množství silice. Plody jsou bohaté na vitamíny, zejména vitamín C, dále obsahují hodně sacharidů, barviva, glykosidy a organické kyseliny.
Botanické rodové jméno „ribes“ pochází z arabského a perského „ribás“ a „riwas“, což je název pro rebarboru, ze které se dříve získával léčivý sirup. Ve středověku se ve Španělsku přenesl tento název na rybíz, protože se z něho připravovala náhražka rebarborového sirupu.



Plody černého rybízu jsou téměř magickým zdrojem vitamínu C (jeho množství je závislé na tom, jaké je zrovna léto, při teplých je ho výrazně více než při studených), který strčí libovolný citron do kapsy a už sto gramů ovoce dokáže překročit potřebnou denní dávku pro dospělého člověka. Vitamín C, který rybíz obsahuje je trvalý, dokáže se udržet i v různých zavařeninách. Jenže to není vše, plody obsahují i tzv. vitamín P (a to v nemalém množství) neboli flavonoidy, které kromě jiných blahodárných účinků velmi dobře pomáhají ono céčko vstřebávat.  Ale na tom se seznam léčivých látek nekončí, dá se v něm (samozřejmě nejen v oněch chutných bobulkách) najít i vitamín B, A, minerály, antokyany a mnoho dalšího.

Černý rybíz je původem ze severní Evropy a Asie. Byl postupně kultivován na území dnešního Ruska, když se během 11. století postupně rozšiřoval přes zahrady klášterů evropských řádů do měst a osad. Pěstování v Evropě se však rozmohlo kolem 17. století, kdy se také rozmohlo jeho využití v terapii. Čerstvá šťáva vařená s cukrem a sirupem byla využívána při škrábání v krku, samotná šťáva však byla používána k redukci vysoké teploty a horečky. V rámci lidového léčitelství byly využívány odvary z listů rybízu, kůry a kořenů.

ČERNÝ RYBÍZ - LÉČIVÉ ÚČINKY:

Rybíz černý má účinky močopudné, podporují pocení, snižují horečku, a také mají celkově podpůrný účinek na organismus. Rybíz se využívá při nachlazení, kašli, při infekčních zánětech dýchacích cest. Dále se užívá při chronických zánětech močových cest, také jako prostředek podporující látkovou výměnu při revmatických onemocněních a při zánětech kloubů. Také je vhodný při průjmových onemocněních. Díky obsahu rutinu příznivě působí na stěny cév a staví tak kapilární krvácení, které se může projevit například krvácením ze sliznic.

Černý poklad pro pevné zdraví

Plody (Ribis nigri fructus) se konzumují jako ovoce, také se z nich připravuje sirup, čerstvá šťáva, ovocné víno, kompot či džem. Plody obsahují velké množství vitamínu C, díky kterému zlepšují látkovou výměnu a posilují imunitu. Rybízové plody patří mezi ovoce s největším obsahem vitamínu C. V lidovém léčitelství se používají jako močopudný prostředek a k léčbě dny.
V rakouské lidové medicíně se sirup z černého rybízu používal dlouhé generace k uklidnění symptomů při onemocněních souvisejících z infekce gastrointestinálního traktu, pohybového aparátu, respiračního ústrojí nebo kardiovaskulárního systému . Obsahové látky černého rybízu urychlují metabolismus, pomáhají zlepšovat činnost srdce, uklidňují, zlepšují náladu a jsou vhodné k užívání při zánětech ústní dutiny, při ochraptění a namožení hlasivek. V České republice se běžně používá v rámci lidové medicíny ke ztlumení nepříjemných symptomů během nachlazení a chřipky jako je svědivost, ucpaný nos, bolest a ztuhlost šíje, zarudlý a bolestivý krk atd.

ČERNÝ RYBÍZ - PĚSTOVÁNÍ:

 Keř černého rybízu je schopen vyrůst až do dvoumetrové výšky. Plody se na keři objevují od června do konce července. Keře černého rybízu zasaďte na slunné stanoviště do výživné vzdušné půdy, která umí dostatečně zadržovat vlhkost. Černému rybízu nevadí ani vápenatá půda. Keř rybízu sázejte na podzim (anebo na jaře) do 40 centimetrů hluboké jámy, přičemž mezera mezi jednotlivými keříky rybízu by se měla pohybovat okolo 3 metrů. Jednotlivé keře střídat s angreštem. Keř rybízu před výsadbou na jeden den namočte do , teprve až potom jej vysaďte. Ihned po vysazení rybízu výhony zkraťte, zbavte se i větví, které jsou příliš dole u , a dále pak pod keř pro zvýšení úrody zasaďte kopřivy. Ty pak po sklizni normálně pokoste. Černý rybíz potřebuje každé jaro důkladně prořezat. Řezáním byste se měli snažit získat 33 % 3letého keře, 33 % dvouletého dřeva a 33 % jednoletého dřeva. Prořezáváním zvyšujete úrodnost černého rybízu.

ČERNÝ RYBÍZÝ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:

Z rostliny se používají plody, sušené listy a olej ze semen. Olej obsahuje esenciální (nepostradatelné pro člověka) mastné kyseliny.
List rybízu sušíme na stinném místě, kde můžeme zajistit dostatečnou výměnu vzduchu. Rozložený na papírech nebo sítech může být ve vrstvě do 5 cm. Během sušení list obracíme. Pokud sušíme v sušárně, tak do maximální teploty 45 °C. Listy ukládáme do papírových nebo jutových pytlů. Plod rybízu sušíme v sušárně, popř. na plechu v troubě vyhřáté na 40 °C. Plody často promícháváme (nesmí se připálit). Pokud byl plod trhán se stopkami, musíme je po usušení dodatečně odstranit. Dobře usušený plod rybízu při zmáčknutí nesmí barvit ruce. Balíme jej do pevných papírových pytlů. Sesychací poměr: list 5:1, plod 7:1.
Správně usušený rybízový list si zanechává přirozeně zelenou barvu, má charakteristický zápach a slabě svíravou, nakyslou chuť.

„Dlouho trvající utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých. “