Třezalka

 

TŘEZALKA TEČKOVANÁ

ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:

Český název: Třezalka tečkovaná
Latinský název: Hypericum perforatum
Slovenský název: Ľubovník bodkovaný
Ostatní názvy: krevník, čarovník, svatojánská bylina, třezalka, křížek, krev Svatého Jana, prostřelenec, křížek
Rozšíření: slunné suché polohy luk, strání a mezí ve středních a vyšších polohách a to v Evropě, Asii a Severní Africe
Léčivé látky: flavonový glykosid hyperosid, rutin, flavonoid kvercetin, třísloviny, červené barvivo hypericin
Využití:  léčba nespavosti, úzkosti, stres, deprese, sedativní a uklidňující účinky, působí močopudně, vhodný doplněk léčby zažívacího traktu, přírodní antibiotikum, hojení ran a tlumení bolesti, čistí krev a podporuje látkovou výměnu 

 

TŘEZALKA TEČKOVANÁ - POPIS ROSTLINY: 

Třezalka tečkovaná je 25-60 cm vysoká, má rozvětvené stonky a kvete ve zlatožlutých okolících. Chceme-li ji bezpečně poznat, rozmačkáme jeden otevřený květ. Pokud jde o třezalku, vyteče z něho červená šťáva. Pokud se jí daří, může dorůst až do výšky jednoho metru. Její listy jsou podlouhlé vejčité až kopinaté a tečkované (podle nich získala třezalka i svůj název). Během července a srpna se na jejích stoncích objevují drobné žluté kvítky, které se následně mění v tobolky.

Třezalka kvete v době slunovratu, kolem 24. června, a proto se jí také říká bylinka sv. Jana. Pro své léčivé účinky byla jedním z nejoblíbenějších přírodních pomocníků známého faráře Sebastiana Kneippa, který proslul hydroterapií a pěti pilíři zdraví.

S třezalkou se ve volné přírodě setkáte po celé Evropě, v Číně a Malé Asii nebo v Africe. Vyskytuje se v horách - například v africkém pohoří Atlas - a vůbec v mírném a subtropickém pásu po celém světě. Nenašli byste ji pouze v arktických oblastech. Existuje přibližně 380 druhů třezalkovitých rostlin. U nás v Čechách na třezalku tečkovanou narazíte jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech.

TŘEZALKA TEČKOVANÁ - LÉČIVÉ ÚČINKY

Čaj z třezalky se používá při zranění nervů a nervových obtížích všeho druhu, při zraněních po úderech jakož i při následcích namožení svalů ze zdvihání. Je také výborným prostředkem proti průjmu. Dobře léčí i zánět trojklanného nervu. Třezalkou vyléčíme poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčnictví i noční pomočování a deprese. Má uklidňující účinky na náš organismus, zažene přílišnou melancholii i pocity úzkosti. Je vhodná také při nadměrném stresu, kterému můžete být vystaveni v obtížné životní situaci a doporučuje se též při žaludečních neurózách nebo na lehké formy depresí.

  1. Třezalka - okouzlující léčivé produkty

    Reklamawww.alfafit.cz/
     
    Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.

Třezalka by neměla být podávána lidem, kteří trpí těžkou cukrovkou, alergií na pyl, velmi nízkým tlakem a těm, u nichž byl zjištěn metastazující nádor. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření. Ženám se rovněž doporučuje v období klimakteria, jelikož stabilizuje hormonální výkyvy. Zde je třezalka tečkovaná vhodná jako doplněk k léčbě, co vám naordinuje váš lékař či gynekolog.

Třezalku je vhodné užívat po delší dobu, jelikož se její účinky projeví nejdříve za 2 týdny.

TŘEZALKA TEČKOVANÁ - PĚSTOVÁNÍ:

Nejvhodnějším způsobem množení třezalky je výsev semen, která můžete pořídit např. na stránkách semenářského obchodu www.osiva-semena.cz. Optimální je uskutečnit výsev v době, kdy ještě mohou semena v půdě vymrznout. Mráz totiž zvýší podíl celkově vyklíčených semen. Říjen je tedy ideálním měsícem.

Třezalka není rostlina náročná na stanovištní podmínky a během vegetace nevyžaduje přehnanou péči ani z naší strany. Ačkoliv snese téměř všechny druhy půd, nejlépe prospívá na propustných půdách s neutrální nebo mírně vyšší hodnotou pH. Z hlediska expozice je pro třezalku optimální slunné stanoviště, případně stanoviště v polostínu. Během vegetační sezony třezalka mnoho vody nespotřebuje, zaléváme ji proto jen při dlouhém období beze srážek. Protože je třezalka plně mrazuvzdorná, na podzim ani během zimy nepotřebuje žádnou speciální ochranu.

Třezalka

TŘEZALKA TEČKOVANÁ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ

 Sbírá se kvetoucí nať (Herba hyperici) a to ihned po rozkvětu. Odřezávají se asi 30 cm dlouhé kvetoucí a olistěné vrcholy, které se sváží do svazků a suší na dobře větraném místě ve stínu (na slunci droga ztrácí barvu). Třezalku sušíme buď ve svazečcích zavěšených na stinném a vzdušném místě, nebo rozloženou v načechrané vrstvě do 10 cm, kdy během sušení často obracíme. Pokud použijeme umělé teplo, teplota nesmí překročit 35 °C s ohledem na siličnou složku. Je třeba hlídat stejnoměrnou suchost stonků a listů, ale i květů a poupat. Dobře usušená nať musí být olistěná, mít svěže zelenou barvu a žlutý květ.


"Existuje tisíce nemocí, ale jen jedno zdraví."
Ludwig Börne