PLAVUŇ VIDLAČKA
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Lycopodium clavatum
• Slovenský název: Plavúň obyčajný
• Ostatní názvy: čertův spár, čertovo kopyto, červotočina, hadí tráva, jelení růžek, jelení skok, koltunova bylina, medvědí tlapa, mech (zemský mech, hadí mech, mech sv. Jana), moří noha, netáta, pás sv. Jana, rváč, špárek, štep, vidlačka, vidlačky, vidlák, vlčí noha, vlčí ocasy, zaječí opratě, výtrusy, zasejpátko, žlutý pudr
• Rozšíření: rozšířená v celé Evropě, mimo středozemní oblast, v jehličnatých lesích, na vřesovištích a suchých pastvinách, vyžaduje kyselé půdy
• Léčivé látky: 50% oleje, dále pryskyřici, polysacharid sporonin, organické kyseliny, vysokomolekulární terpen a stopy chinolizidinových alkaloidů (lykopodin, klavatin, klavotoxin)
• Využití: při onemocněních močového ústrojí, při ledvinových kolikách, při zánětech jater, při křečích v nohách, při nádorových chorobách, při astmatu
PLAVUŇ VIDLAČKA - POPIS ROSTLINY:
Plavuň vidlačka je vytrvalá bylina s plazivou, i přes metr dlouhou lodyhou, která se vidličnatě větví v kratší lodyhy a hojně kořenuje. Lodyhy jsou v dolní části hustě listnaté, v horní části – pod výtrusnými klasy – řidčeji listnaté. Je rozšířena téměř po celém světě s výjimkou Středozemí a stepních oblastí. Roste v celé Evropě a Asii, v afrických horách i v Americe.
U nás roste spíše v podhorských a horských oblastech, ve světlých sušších lesích, na vřesovištích, pastvinách, v porostech kosodřeviny a na kyselejších křemičitých půdách. V Rakousku a v Německu je plavuň přísně chráněná zákonem, totéž platí i pro Českou republiku.
-
Astma - účinné řešení Vašich problémů
Reklamawww.alfafit.cz/Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.
PLAVUŇ VIDLAČKA - LÉČIVÉ ÚČINKY:
LÉČIVÉ ÚČINKY:
- je vhodný při dně a revmatismu
- při chronické zácpě a zlaté žíle (hemeroidy)
- při všech onemocněních močového ústrojí
- je nepostradatelná při zánětech jater
Plavuň vidlačka se osvědčila jako zásypový prášek při svědivých vyrážkách a mokvavých ekzémech, poněvadž nedráždí pokožku a dobře ji vysušuje. V lidovém léčitelství, zejména v severských státech, se používá plavuňový prášek také vnitřně, např. při zánětech močového měchýře a ledvin spojených s kolikami. Plavuň je nepostradatelná při zánětech jater (hepatitidě) , při chorobném bujení vazivového tkaniva jater (jaterní fibróze), a to i tehdy, když se jedná o krajně povážlivý stav. Rekonvalescentům napomáhá velmi rychle k obnovení plných sil.
PLAVUŇ VIDLAČKA - PĚSTOVÁNÍ:
Koncem léta výtrusnice plavuně vidlačky pukají a při slabém doteku nebo závanu větru se z nich sype žlutý prášek – plavuňové výtrusy. Z výtrusů vyklíčí drobný prvoklíček s pohlavními orgány a po oplození v kapce vody vznikne nová rostlinka, která potřebuje 15 až 30 let, než úplně doroste a je schopna vytvářet výtrusné klasy.
PLAVUŇ VIDLAČKA - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Výtrusnicové klasy se sbírají v červenci až srpnu a po dozrání se z nich přes husté sítko vyklepávají výtrusy, které jsou převelice jemné, mastné, hořlavé a nesmočitelné ve vodě (tedy plavající, od čehož je také odvozeno české rodové jméno plavuně). Nať se sbírá koncem jara. Droga je jemný, velice pohyblivý, bledě žlutý prášek bez chuti a pachu.
„I myšlení občas škodí zdraví.“
