Dýně
DÝNĚ

ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:

Český název: Dýně
Latinský název: Cucurbita pepo
Slovenský název: Dýně
Ostatní názvy: tykev
Léčivé látky: vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, betakaroten a vitamíny A, B, C
Využití: při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích

DÝNĚ - POPIS ROSTLINY: 

Dýně není jen vhodnou ozdobou na Halloween, ale je to zdravá, léčivá a téměř nekalorická tykvovitá rostlina, kterou nalezneme v nejrůznějších podobách. U nás nejtypičtější je dýně oranžová nebo malé okrasné dýně. Dýně není jen chutná, ale i zdraví prospěšná. Dýně mají různé tvary: mohou být kulaté, zploštělé, vejcovité apod. Zbarvení jejich kůry bývá oranžové, žluté, zelené, bílé, černé nebo fialové. Jejich dužina je buď oranžová nebo žlutá, uprostřed je plná semínek.

DÝNĚ - LÉČIVÉ ÚČINKY:

Mezi významné klady dýně můžeme zařadit:- pomáhá při obnově energie
- zlepšuje kvalitu zubů
- pozitivně ovlivňuje trávicí trakt
- zpomaluje kornatění cév
- snižuje riziko infarktu myokardu
- pomáhá při čištění organismu

Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Všechny druhy dýní se podílejí na snižování krevního tlaku a mají diuretické, laxativní a protirakovinné účinky. Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Je též dobré celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni. Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla.

NAHRINDYNE NAHRINDYNE01

Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí dužina dýně neutralizuje nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů.

DÝNĚ - PĚSTOVÁNÍ:

Předpěstovat si dýni klidně i doma v obýváku není žádný problém, tato jednoletá rostlina je velmi nenáročná. Semena dýně je před sázením dobré namočit přes noc do vody, aby rychleji vyklíčila. Přímo na záhonek se dýně vysévá do hloubky 3 – 5 cm ve vzdálenosti min. 1 m od sebe. Vyžaduje humózní půdu s dostatečnou půdní vláhou a pravidelným odplevelením, listy dýně se nezalévají. Na bohatou sklizeň se můžete těšit na podzim. V suchém sklepě vydrží dýně asi půl roku a její obsah vitamínů a cukru se během skladování zvyšuje.

Dýně

DÝNĚ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:

Dýně sbíráme vždy před příchodem prvních podzimních mrazíků, protože nejen sazeničky, ale i zralé plody jsou extrémně citlivé na mráz a byly by méně chutné a hůře skladovatelné. Nesklízí se najednou, ale postupně jak dozrávají. Zralost poznáme podle stopky - když začíná zasychat (je tvrdá, zdřevnatí, zežloutne), je ta správná doba pro sklizeň. Na podzim před mrazíky sklidíme celou zbylou úrodu, ty s čerstvou stopkou hned sníme, ty zralé si necháme na uskladnění.
Skladujeme je v suché místnosti, ne ve sklepě, kde by mohly působením vlhkosti uhnívat. Klidně je můžeme usadit i v pokojí a těšit se z hezké dekorace, určitě na první 2-3 týdny, než dýně dostatečně zaschne, protože necháme-li ji „dojít" při pokojové teplotě, získá mnohem lepší chuť. Potom ji přemístíme, ideální je místo se teplotou kolem 15 °C, třeba na chodbě, v komoře nebo v garáži. Skladujeme je nejlépe odděleně, každou zvlášť, aby se nedotýkaly

„Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu.“